AUC IURIDICA
AUC IURIDICA

Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.

Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině, polštině.

AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete na webu Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Recenzní řízení).

Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18585.

AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

–––

S velkým potěšením Vás informujeme, že časopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze SCOPUS si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.

AUC IURIDICA, Vol 56 No 1 (2010), 13–21

Charakter a podstata státní správy za principátu

[The Nature and Substance of State Administration During the Principate]

Michal Skřejpek

zveřejněno: 04. 02. 2015

Abstract

The Nature and Substance of State Administration During the Principate State administration at the first stage of the development of the Roman Empire – the principate – shows many specific features and may be designated as a dual-hybrid administrative model. Its dualism was expressed in several forms. First, it was a personal relationship between members of the Senate Aristocracy, holding old, but still continuing republican offices, and members of the Roman cavalry (equites) holding the new imperial offices. In addition, two branches of state administration existed simultaneously. One branch was represented by the original republican offices (magistrates) whose importance was gradually declining. The other was composed of newly established imperial offices including curatores, legati Augusti, procuratores and praefecti. These officers created four types of empire authorities: local government, financial offices, prefect’s offices and the imperial court’s offices. The substance of the hybrid form of imperial administration subsists in several aspects. This is not only the use of former patterns for the construction of the imperial administration (such as prefect’s offices) but also the use of institutions originating in private law (curatores and procuratores as designated representatives of the Emperor for a particular branch of state administration; the consultative body of the head of Roman patriarchal family as a predecessor of the imperial council – consilium principis). However, what is primarily meant is that imperial offices, even the highest and most powerful offices, were governed by two categories of persons. These were members of the lower nobility (equites) as well as members of familia Caesaris (Emperor’s slaves and released former slaves). The influence of the latter category was gradually declining but in the 2nd century A.D. equites heads of the imperial court’s offices had an officer of ex-slave origin assigned (proximus) who represented this category.

Creative Commons License
Charakter a podstata státní správy za principátu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478

Ke stažení