HISTORICKÁ SOCIOLOGIE
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE

Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.

Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.

Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.

Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.

Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 2 No 1 (2010), 125–128

Orwellův svět v roce 2009

Miloslav Petrusek

DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.68
zveřejněno: 10. 10. 2017

Abstract

V červnu 1949 vyšla v nakladatelství Harcourt, Brace v New Yorku kniha, která se zařadila mezi několik zásadních beletristických děl 20. století. Svým politickým vyzněním měla otřást totalitními režimy, tímto zrůdným plodem „instrumentální racionality“ a ad absurdum dovedené byrokracie. Pomineme literaturu, jejímž dominantním literárním tématem je kritika nacismu – třebas Feuchtwangerovu triologii, román I ve smrti sami, Mannův esej Bratr Hitler, ale i alegorický příběh Doktora Fausta či nejslavnější román Heinricha Manna Mefisto, případně kritika latinskoamerických autoritářských režimů – třebas vynikající román Marquézův Podzim patriarchy nebo romány Carpentierovy Výbuch v katedrále a Náprava dle metody. Setrváme především u literárního obrazu a kritiky sovětského systému. Je jistě věcí individuální zkušenosti (osobní i literární) a do značné míry subjektivní volby, která díla vybereme. Zdá se nicméně, že nejméně tři patří k neopominutelné „klasice“. Jsou totiž nejen formálně často jmenována, ale stále čtena, jsou živá a zřejmě tedy obsahují jakýsi aktualizující náboj, který jim nedovolí zůstat v řadě strnulé nehybnosti nečtených, leč ctěných klasiků. Myslím, že jde o knihu Artura Koestlera Tma o polednách, která již v roce 1939 odhalila – bez znalosti jakýchkoliv svědeckých či archivních podkladů – mechanismus moskevských procesů, které „otřásly světem“, o žánrově science fiction s titulem 1984 George Orwella a konečně o Solženicynův monument Soustroví Gulag.

Creative Commons License
Orwellův svět v roce 2009 is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525

Ke stažení