Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 2 No 1 (2010), 99–106
Gellnerova islamika
[Gellner’s Islamics]
Luboš Kropáček
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.87
zveřejněno: 12. 10. 2017
Abstract
Ernest Gellner took a great interest in the functioning of Muslim society, which he liked to put in contrast to Western values and social patterns. The article deals with his approach to five topical areas. The first one is his well-known theory of two forms of Islam whose age-long oscillation was stopped in modern times by the triumph of the higher, more individualist version. The ensuing growth of Islamic fundamentalism is further explained within Gellner’s interpretation of this concept in a general philosophical meaning. Other topics comprise nationalism in Muslim societies, discussion on the controversial issue of acceptability of civil society in the world of Islam and, finally, Gellner’s attempt to explain the astonishing collapse of Marxism in 1990s in contrast with the success of the unsecularized modernity of Islam. The paper provides room for critical approaches to Gellner’s views, their week point being mainly ahistorical generalizations neglecting broader patterns of Muslim societies and their trends. Nonetheless his analyses, though partial, are a valuable tool for an endeavour to understand.
klíčová slova: Muslim society; fundamentalism; civil society; secularization; failure of Marxism
reference (28)
1. <bez popisu>
2. Ahmed, Akbar S. – Hastings, Donnan (eds.). [1994]. Islam, Globalization and Postmodernity. London – New York: Routledge.
3. Dekmejian, R. Hrair. [1985]. Islam in Revolution. Fundamentalism in the Arab World. Athens: Syracuse University Press.
4. Gellner, Ernest. [1969]. Saints of the Atlas. Chicago: University of Chicago.
5. Gellner, Ernest. [1981]. Muslim Society. Cambridge: Cambridge University Press.
6. Gellner, Ernest. [1988]. Nations and Nationalism. Oxford: Blackwell.
7. Gellner, Ernest. [1993]. Národy a nacionalismus. Praha: Hříbal.
8. Gellner, Ernest. [1991]. Civil Society in Historical Context. International Social Science Journal 43 (August 1991), No. 3, s. 495–510.
9. Gellner, Ernest. [1992]. Postmodernism, Reason and Religion. London – New York: Routledge. CrossRef
10. Gellner, Ernest. [1994a]. Conditions of Liberty. Civil Society and Its Rivals. London: H. Hamilton.
11. Gellner, Ernest. [1994b]. Foreword. In. Ahmed, Akbar S. – Hastings, Donnan (eds.). [1994]. Islam, Globalization and Postmodernity. London – New York: Routledge, s. X–1.
12. Gellner, Ernest. [1997]. Podmínky svobody. Občanská společnost a její rivalové. Brno: CDK.
13. Hanuš, Jiří – Vybíral, Jan (eds.). [2008]. Náboženství v globální občanské společnosti. Brno: CDK.
14. Janssen, Johannes J. G. [1997]. The Dual Nature of Islamic Fundamentalism. London: Hurst & Co.
15. Kepel, Gilles. [1991]. La revanche de Dieu. Paris: Seuil.
16. Korán. Praha: Odeon, 1972.
17. Kropáček, Luboš. [1996]. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad.
18. Kropáček, Luboš. [1991]. Blízký východ na přelomu tisíciletí. Praha: Vyšehrad.
19. Kropáček, Luboš. [2002]. Islám a Západ. Historická paměť a současná krize. Praha: Vyšehrad.
20. Kropáček, Luboš. [2005]. Dnešní islám a otázky mravního řádu. Teologické texty 16 (2005), číslo 4, s. 152–155.
21. Kropáček, Luboš. [2008a]. Súfismus. Dějiny islámské mystiky. Praha: Vyšehrad.
22. Kropáček, Luboš. [2008b]. Komentář, převážně islamologický. In. Hanuš, Jiří – Vybíral, Jan. (eds.). Náboženství v globální občanské společnosti. Brno: CDK, s. 115–120.
23. Lücke, Hanna. [1993]. "Islamischer Fundamentalismus" – Rückfall ins Mittelalter oder Wegbereiter der Moderne? Berlin: K. Schwarz Verlag.
24. Mendel, Miloš. [2008]. Občanská společnost v islámských zemích – nereálná představa. In. Hanuš, Jiří – Vybíral, Jan. (eds.). Náboženství v globální občanské společnosti. Brno: CDK, s. 33–41.
25. Norton, Augustus R. [1995–1996]. (ed.) Civil Society in the Middle East. Leiden – New York – Köln: E. J. Brill, 2 Vols.
26. Roy, Oliver. [1990]. De l'islam révolutionnaire au néofondamentalisme. Esprit No 163 (juillet-aout 1990), s. 5–14.
27. Zubaida, Sami. [1995]. Is there a Muslim society? Ernest Gellner's sociology of Islam. Economy and Society 24 (May 1995), No. 2, s. 155–181.
28. Zubaida, Sami. [2003]. Law and Power in the Islamic World. London: I. B. Tauris.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
