Česká společnost za velkých válek 20. století (pokus o komparaci)

Publikace obsahuje odborné studie věnované dějinám české společnosti v průběhu první a druhé světové války. Autoři své příspěvky koncipovali zejména jako komparaci vybraných oblastí politického, hospodářského a každodenního života ve vyjímečných podmínkách obou světových konfliktů.

ÚVOD/ INTRODUCTION
Miloš HAVELKA: České myšlení o ?velkých" válkách 20. století
Bedřich LOEWENSTEIN: Paradigma války ve 20. století
Vlastislav LACINA: Válečné hospodářství ve střední Evropě a v českých zemích za první a druhé světové války
Michal ČERNOUŠEK: Každodenní psychologie ve válkách
Jan KUKLÍK: Němci očima Čechů 1939-1943
Vladimír KAISER: Příspěvky k poznání každodenního života Němců v Ústí nad Labem a na Ústecku za první a druhé světové války
Mečislav BORÁK: Vlastenectví Poláků v českých zemích za první a za druhé světové války
Josef BARTOŠ: Historická terminologie světových válek a odboje
Martin KUČERA: K problematice výkladu českého domácího odboje 1914-1918
Zdeněk VALlS: Osobnosti prvního a druhého československého odboje (1914-1918 a 1938-1945)
Josef TOMEŠ: O personální kontinuitě prvního a druhého odboje: Životní příběh Jana Kaprasa
Jan NĚMEČEK: Východiska, možnosti a realita druhého československého zahraničního odboje
Martin SEKERA: Válka v časopisech, časopisy ve válce
Jan GALANDAUER: Československé legie a jejich komemorace

Přestože sborník Česká společnost za velkých válek 20. století (pokus o komparaci) (edd. Jan Gebhart ? Ivan Šedivý; Karolinum, Praha 2003) slibuje svým názvem i jmény editorů velmi mnoho, skutečnost je bohužel mnohem skromnější. Zhruba třetinu celé práce zaujímá příspěvek Zdeňka Vališe Osobnosti prvního a druhého československého odboje (1914?1918 a 1938?1945), respektive jeho příloha tvořená podle ?reprezentativním souborem? 178 životopisných medailonků ?osobností prvního a druhého československého odboje?. Na základě jakých kritérií autor svůj vzorek vybral, se čtenář bohužel nedozví. Přitom kritéria by to byla jistě zajímavá, už proto, že z oněch 178 se alespoň podle medailonků tři lidé (R. Feitscher, K. Feistmantel, F. Chvalkovský) žádného odboje neúčastnili. Pozoruhodné je i autorovo celkové číselné vyhodnocení medailonků ? podivuhodně se mu totiž při něm ztrácejí dvě osoby. Pokud bude hledat chybu, pokusím se aspoň napovědět, že těch zemřelých ještě před Mnichovem 1938 bylo pět a nikoliv čtyři. Ostatní příspěvky ve sborníku vcelku odpovídají průměrnému standardu zastoupených autorů a o nějakém důkladnějším pokusu o komparaci se nedá přes několik nesmělých pokusů podle mého názoru hovořit. Celkově tak můžeme konstatovat, že celá práce je spíše zklamáním názvem vybuzených nadějí. Kuděj 2004/2, Výběr literatury