e-kniha
Bílá hora

Bílá hora

Chaline, Olivier

témata: historie – raný novověk, náboženství

e-kniha, 1. vydání
vydáno: prosinec 2014
ISBN: 978-80-246-2806-6
formáty e-knihy PDF, mobi, epub
doporučená cena: 340 Kč

E-shop

Anotace

Málokterá historická událost sehrála v procesu utváření českého národního vědomí takovou roli jako bitva na Bílé hoře. Z vojenského hlediska na první pohled nepříliš významná šarvátka měla dalekosáhlé důsledky a stala se skutečným symbolem osudové porážky a počátku národní poroby. Monografie francouzského historika Oliviera Chalina neponechává tuto stránku bez povšimnutí, snaží se však především o to, aby zpoza dlouho pěstovaného mýtu plasticky vystoupila reálná a zcela konkrétní historická událost – událost bitvy. Čerpá přitom nejen z badatelsky málo využitých písemných pramenů, ale i ze zdrojů méně obvyklých, jako jsou topografie bitevního pole nebo prameny ikonografické.
Překlad knihy, která již v zahraničí vzbudila zasloužený ohlas, umožňuje českému čtenáři, aby se na tuto klíčovou událost našich dějin podíval z jiného úhlu, než byl dosud zvyklý.

Recenze

Bílá hora - recenze knihy Oliviera Chaline

Čechy - Před několika týdny - dne 8. listopadu uplynulo výročí tří set devadesáti tří let, které nás dělí od jednoho z historických traumat českých dějin - bitvy na Bílé hoře.

Toto krátké vojenské střetnutí mající velký vliv na další průběh událostí bylo předmětem badatelského výzkumu historiků mnoha generací, kteří jej přiblížili čtenářům z mnoha úhlů pohledu. Mohlo by se zdát, že případné další práce vydávané na toto téma již nemohou přinést nic nového. Opak je pravdou. O tomto faktu se lze přesvědčit po četbě knihy francouzského historika Oliviera Chalina, jehož publikaci s názvem Bílá hora mají nyní možnost posoudit i čeští čtenáři.

Autor se oproti svým kolegům zaměřil na dva aspekty, které byly dříve akcentovány pouze částečně. Soustředil se na podstatu problematiky bitvy jako ryze vojenského střetnutí a na úlohu osob duchovního stavu, které svým jednáním ovlivnily určité zákulisní momenty. Olivier Chaline využil při psaní publikace nejen poznatky získané studiem pramenné základny, ale také znalosti nabyté praktickým ověřováním příslušných reálií.

Historik ovládající manipulaci s dobovou vojenskou výzbrojí a pohybující se v terénu bělohorské bitvy se dokáže jistě lépe vcítit do uvažování vojáků bojujících před čtyřmi staletími než autor bádající pouze v archivech. O těchto skutečnostech pojednává rozsáhlý úvod publikace. V něm je čtenář seznámen s osobou Oliviera Chalina a s jeho systematickým přístupem k jím cíleným oblastem badatelského zájmu. Mezi ně náleží i studium jazyků. Aktivní znalost češtiny umožnila autorovi pochopit mnohé souvislosti, což se pozitivně odráží v hloubce a rozsahu textové matérie.

V devíti textových medailonech je pojednáno o fenoménu bitvy, jejím náboženském aspektu a filtraci vzpomínek na toto střetnutí. Závěr publikace je věnován úvaze nad udržitelností možnosti nadále vnímat Bílou horu jako národní tragédii. Autor se věnuje zejména postavě otce Dominika, člena řádu karmelitánů. Jeho jednání posuzuje úhlem myšlení člověka raného novověku.V této době zastávala víra a duchovní spiritualita podstatně důležitější prostor než dnes, což do jisté míry platilo i v drsném vojenském světě. Přesvědčivě dokládá Dominikův podíl na konečném rozhodnutí císařských a ligistických velitelů svést bitvu v čase, kdy se v souladu s nepsanými pravidly již neválčilo. Listopad byl považován za krajně nepříznivý měsíc pro vedení bojových operací.

Dalšími oblastmi, které Olivier Chaline podrobil rozsáhlé analýze je národnostní složení bojujících armád a jejich ekonomická situace. Zajímavé údaje se týkají zejména vojska českého krále Fridricha Falckého. Výsledek Chalinova výzkumu potvrzuje, že tento kontingent byl složen z vojenských profesionálů mnoha národností. Byli v něm zastoupeni i česky a německy mluvící vojáci žijící na území Koruny české, kteří tvořili nejvíce třetinu celkového stavu mužstva. Do říše mýtů tak autor odkazuje legendy o pluku hrdinných Moravanů bojujících u zdi letohrádku Hvězda do posledního muže. Na konkrétních případech jsou osvětleny finanční problémy stavovského vojska. Přes doložitelnost částečné úhrady dlužného žoldu, je pokládána celková situace tohoto vojenského tělesa za neudržitelnou. Dle Chalinova závěru změnila bitva v bezprostředním časovém úseku jen málo. V případě jejího nekonání by z ekonomických důvodů Prahu vyplenili místo císařsko-ligistické armády stavovské jednotky.

Velmi zajímavé jsou pasáže pojednávající o měnícím se obrazu bělohorské bitvy. Chaline dokazuje, že v následujících letech nešlo o kontinuitní, ale diskontinuitní vzpomínky na tuto událost. V určitých časových úsecích, zejména v prvních desetiletích, které po bitvě následovaly a také v časech války o španělské dědictví, která proběhla počátkem 18. století, byla bělohorskému fenoménu věnována zvýšená pozornost ze strany všech vrstev obyvatel. Autor seznamuje čtenáře se souborem uměleckých děl nalézajících se v několika zemích, jejichž tématem byla bitva na Bílé hoře. V kvalitně redigované publikaci je možné v tomto tematickém úseku nalézt drobný omyl - zámek Opočno nikdy nebyl v majetku rodu Gallasů, jak je uvedeno v textu. Autor měl zřejmě na mysli v souvislosti s cyklem Snyersových obrazů malovaných k poctě Matyáše Gallase hradní a zámecký komplex ve Frýdlantu. Tento objekt Gallasové získali z konfiskací po Valdštejnově násilné smrti v Chebu.

Kniha Oliviera Chalina Bílá hora je analyticky promyšlená a brilantně napsaná monografie věnovaná vojenskému a náboženskému aspektu tohoto domnělého traumatu českých dějin. Národnostními předsudky nezatížený francouzský historik dokázal uchopit tento fenomén výlučně z pohledu odborníka. Olivier Chaline prokázal, že vojenské střetnutí na Bílé hoře bylo dle soudobých měřítek skutečnou bitvou s celkem dvěma tisíci padlými vojáky a nikoli málo významnou šarvátkou, která měla zapříčinit českou národní katastrofu. Po četbě této publikace je zřejmé, že oba dříve tradované názory nemohou obstát. Badatelská činnost Oliviera Chalina je navíc zhodnocena jeho schopností posuzovat dějinné události měřítkem znalostí, vědomostí a sociálních konotací těch, kteří v daných dobách žili a nikoli výlučným pohledem člověka, jehož život se odvíjí na počátku 21. století. Stanislav Vaněk

Stanislav Vaněk, Jičínský deník, 7.12.2013 19:37